Léto bylo hodně hektické a od května 2010 jsem nenapsal žádný další sheepmail.  Byl jsem vyčerpaný, nebo možná víc zaneprázdněný než vyčerpaný.

A to je dobré téma k hovoru. Co se stane, když zavládne období přeplněné prací a vytrhne nás ze zaběhnuté rutiny? Víte  co myslím, když se naše dobré zvyky naruší a všechno se začne ubírat spirálou směřující dolů, vše se začíná vymykat z rukou.  Zvyky jako modlitba, studium Božího slova, cvičení a čas na důležité vztahy.

Pro mě osobně to bylo přesně takové období. Žádný nedostatek aktivity, ale nedostatek rovnováhy. Výsledkem je pak únava, ztráta kontroly nad emocemi a zdravotní problémy.

Co máme dělat, když si všimneme, že se tohle děje? Většinou se stane to, co se stalo marnotratnému synovi. ?Jdeme do sebe?.  Uvědomíme si, kde jsme a kde bychom chtěli být. Odpověď jepro nás také stejná jako pro marnotratného syna.  Rozhodneme se vrátit do Otcova domu. Uvědomíme si, že je pro nás lepší vrátit se domů a být služebníkem v domě svého vlastního Otce,  než abychom zůstali tam, kde jsme.

Dobrou zprávou je:

John 15:15 Nebudu vás už nazývat služebníky, neboť služebník neví, co dělá jeho pán. Vás jsem ale nazval přáteli, neboť jsem vám předal všechno, co jsem slyšel od svého Otce.. (NBK)

Když se vrátíme domů, Otec nás vítá s otevřenou náručí, syn obnoví přátelství a uzdraví, tak milosrdného Boha máme. Jeho láska je nad naše chápání.

Pokud se nacházíte v takovém údolí a nejste spokojeni s tím, kde jste, pak vězte že Otec je tu i pro vás.

Drahý nebeský Otče, moc ti děkuji za tvé milosrdenství, které je nové každé ráno. Prosím Tě Duchu Svatý abys mě upevnil a posílil v Božín lásce. Pomoz mi zůstat na správné cestě i ve chvílich, kdy je hodně práce. Díky Ježíši, že se na tebe můžu spolehnout každý den, že jsi mým Zachráncem.

Amen